

1] Nýmand
Táta Alois, máma Klara,
na svět přivedli třetího syna.
Dva se nedožili třetího jara,
stejně jako starší sestra Ida.
Hoch ve škole propadal,
přesto chtěl mít poslední slovo.
Tak nějak divně se díval,
když nebylo po jeho.
Byl to nýmand,
co se nechtěl učit.
Natvrdlý nýmand,
co chtěl bez starostí žít.
Byl to nýmand,
co se nechtěl učit.
Natvrdlý nýmand,
co chtěl bez starostí žít.
Že není zrovna nejchytřejší,
zjistili v Linci na gymplu.
Že nejde mu matika ani jazyky,
reparát povolili ve Štýru…
Architektura či malba,
mělo jej živit umění.
Ve Vídni profesorů banda,
nepoznala jeho nadání.
Byl to nýmand,
co se nechtěl učit.
Natvrdlý nýmand,
co chtěl bez starostí žít.
Byl to nýmand,
co se nechtěl učit.
Natvrdlý nýmand,
co chtěl bez starostí žít.
2] Geli
Henrieto, Winifred a Evo,
vy moje princezničky…
Stefanie, Mimi a Heleno,
vy moje malé hraběnky…
Do Mnichova dorazila mladá Geli,
do bytu na náměstí Prince regenta.
Rovnou od matky z horské chaty,
přijela navštívit svého strýčka.
Ženy jsou jen nablýskané ozdoby,
musí mlčet a snášet mužské pohledy.
Jedině Geli v Heckově kavárně,
promluvit může legálně.
Geli, Geli, Geli, Geli,
moje princezničko…
Geli, Geli, Geli, Geli,
moje malá hraběnko...
Strýček Alf má rád svou neteřinku,
nespouští ji z očí ani na vteřinku.
Geli je zvědavá, a chtěla by žít,
místo toho do opery se strýcem musí jít.
Co dělo se v bytě u strýce,
když strýc tu nebyl?
Milovala jeho řidiče,
a v tom je strýček překvapil…
Do Norimberku odjel po hádce,
když ji zakázal cestu do Vídně.
V ruce se strýcovou pistolí,
našli ji mrtvou v jeho posteli.
Geli, Geli, Geli, Geli,
moje princezničko…
Geli, Geli , Geli, Geli,
moje malá hraběnko….
Geli, Geli, Geli, Geli,
moje princezničko…
Geli, Geli , Geli, Geli,
moje malá hraběnko.
3] Vůdcovo počasí
V dubnu dva a třicátého roku,
počasí bylo téměř letní,
letadlo přistálo v Hamburku,
za oknem mihl se knírek směšný.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
Odbyla třetí a vůdce přichází,
masami projelo radostné vzrušení.
Sto dvacet tisíc blouznících cvoků,
pozvedá k obloze k pozdravu ruku.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
Vzrušené výkřiky v momentě utichly,
postava komická zdraví z tribuny.
Chraplavě promlouvá ke svému stádu,
rukama šermuje a z huby dští oheň a síru.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
Vůdce je prostý, je to člověk z lidu.
A lid chce slyšet, kdo může za jeho bídu!
Vzdělání nemaje, nic chytrého neříká,
to však nevadí, stačí, že huláká.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
Slunce zářilo, hodiny míjely,
davy se dychtivě v extázi svíjely.
4) Hlas z rádia
Moderní doba
přinesla rádio.
Usaďte se do křesla
a poslouchejte naše hesla.
„Ve vlastní národ víra!“
„Národ opět povstane!“
„Jednou přijde ta hodina!“
„Můj milovaný národe…“
Moderní doba
přinesla rádio.
Usaďte se do křesla
a poslouchejte naše hesla.
Nenávistných štváčů miliony,
přidají se k nám záhy.
Uvítají rádi a vděčně,
co zbudujeme společně.
Moderní doba
přinesla rádio.
Usaďte se do křesla
a poslouchejte naše hesla.
Přineseme nemalé oběti
v boji za novou říši,
oplývající láskou i silou,
spravedlností a slávou.
Moderní doba
přinesla rádio.
Usaďte se do křesla
a poslouchejte naše hesla.
Amen!
5] Všichni ho slyšeli mluvit…
Všichni ho slyšeli mluvit,
všichni znali jeho názory,
přesto ho šli volit,
sami si zúžili obzory…
Výmarskou republiku zavrhli,
nevadily jim jeho postoje,
vlastního názoru se zřekli,
proti SYSTÉMU vytáhli do boje…
Zarovnat do řady, normalizovat,
centralizovat a nivelizovat,
uniformovat a cenzurovat…
Společnost se musí zglajchšaltovat!
Chtěli nového vůdce,
kdo jinak smýšlí je zrádce.
Vzhlíželi ke spasiteli,
co za ně vyřeší problémy…
Nastal čas na převracení kabátu,
do módy přišlo udávání.
Jak dostat se k lepšímu místu?
Úřadům poslat oznámení…
Zarovnat do řady, normalizovat,
centralizovat a nivelizovat,
uniformovat a cenzurovat…
Společnost se musí zglajchšaltovat!
Nacionální socialismus je v kurzu.
Aby funkce svoje zachránili,
politici mění rétoriku,
sjednotit národ velí…
Soudci pozadu nezůstávají,
spisovatelé píší nově,
učitelé látku jinak vykládají,
jasno mají ve státní správě…
Zarovnat do řady, normalizovat,
centralizovat a nivelizovat,
uniformovat a cenzurovat…
Společnost se musí zglajchšaltovat!
Připojují se filmaři i herci,
slibům uvěřili zemědělci.
V umění nastává obroda,
hlásá intelektuální elita národa…
Změny je třeba dělat důsledně.
Sportovní spolky a včelařské sdružení,
svaz zahrádkářů i pěvecké sbory,
všichni jsou k novému režimu servilní…
Zarovnat do řady, normalizovat,
centralizovat a nivelizovat,
uniformovat a cenzurovat…
Společnost se musí zglajchšaltovat!
Zglajchšaltovat!
Zglajchšaltovat!
Zglajchšaltovat!!!
6] Budoucnost vypadá skvěle
Zakázali nám vlastní armádu!
Nikoho se ptát nebudeme!
Nutili nám svou nadvládu,
dělat si budeme, co chceme.
Stačilo pár let a pozice je jiná
když pohrozíme zbraněmi
mocnosti dělají ramena
ve skutečnosti se nás bojí.
Budoucnost vypadá skvěle
Všechno jde jak po másle.
Na co příště ukážeme,
to vám taky sebereme.
V Porýní to začalo,
tam jsme udělali první test.
Nic se nám nestalo,
Wehrmacht zažil křest.
Versailleský mír ani reparace
v Mnichově nejsou na pořadu dne.
Teď se zabýváme jinými tématy,
Německu patří české Sudety.
Budoucnost vypadá skvěle!
Všechno jde jak po másle!
Na co příště ukážeme,
to vám taky sebereme.
Kde Němci žijí, tam je Německo.
S nadšením vítají svého syna.
K říši se připojuje Rakousko,
cesta na Balkán je otevřená.
Polsko je jak osina v zadku,
stojí v cestě k východnímu Prusku.
Ribbentrop s Molotovem,
dohodli, jak rozdělit tuto zem.
Budoucnost vypadá skvěle!
Všechno jde jak po másle!
Na co příště ukážeme,
to vám taky sebereme.
Británie s Francií
rozhořčení vyjádřily,
nic se ale neděje,
přestože válku vyhlásily…
Věc je prostá, to oni si začali.
Dali nám pádnou záminku,
i když jsme válčit nechtěli,
pomstíme se za Velkou válku.
Budoucnost vypadá skvěle!
Všechno jde jak po másle!
Na co příště ukážeme,
to vám taky sebereme.
7] Blitzkrieg!
Měl zastavit naši armádu,
teď otočil se proti západu
Panzer 38(t),
vyrobila v Praze ČKD.
Jaké jsou naše vyhlídky,
v konzervě čtyři sardinky.
Mezi stromy kličkujeme,
prý nepřítele objedeme.
Podivná válka skončila,
střídá ji válka blesková…
Blitzkrieg!
„Je to moment překvapení,
tady nejde o to,
že Francouzi přesilu mají,“
tvrdí velitel Otto.
„Pokud by ses nemýlil,
budu moc rád.
Já bych na to nevsadil,“
oponuje střelec Konrád.
Podivná válka skončila,
střídá ji válka blesková…
Blitzkrieg!
„Nejsem zrovna optimista,“
ozvalo se zezadu…
Jürgen náš radista,
moc nezlepšil náladu.
Co nás čeká netušíme
možná máme obavy
nevím, zda se bojíme,
vypudili jsme to z hlavy…
Podivná válka skončila,
střídá ji válka blesková…
Blitzkrieg!
Před námi je otevřená krajina,
jsou tam tanky Char B1?
Naše dělo neprostřelí,
jejich mocné obrnění.
Atmosféra v tanku je všelijaká,
když projíždí lesnaté Ardeny.
Nikdo neví, co je čeká.
jak jsou plány sestaveny.
Podivná válka skončila,
střídá ji válka blesková…
Blitzkrieg!
8] Bismarck!
27. května 1941…
Operation Rheinübung
Operation Rheinübung
Operation Rheinübung
Bismarck
Bismarck
Bismarck
Bismarck
Bismarck
Operation Rheinübung
Operation Rheinübung
Operation Rheinübung
Bismarck
Bismarck
Bismarck
„V 10 hodin a 45 minut, dne
27. května 1941, se Bismarck
na pozici 48°9´ severní
šířky a 60° a 7´ západní délky,
převrátil a potopil.
Bylo na něj vystříleno 2800
granátů ráže 130 až 400
milimetrů, přestál
300 leteckých útoků a dostal
4 až 12 torpédových zásahů.
Stíhání Bismarcku se účastnilo
celkem 50 lodí a 50 letadel…“
Operation Rheinübung
Bismarck!
9] Tirpitz
Není to apríl, ale pravdivá novina,
hladinu příď prořízla hladce,
devětatřicátého roku, prvního dubna,
pokřtila jej vnučka admirála Tirpitze…
Plovoucí pevnost je postrachem konvojů,
na Špicberkách zničila spojeneckou základnu.
Anton, Bruno, Caesar a Dora – čtyři věže
osazené mocnými děly nevídané ráže
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
Když zjistil, na jakou loď je přidělen,
dmul se pýchou mladý Torsten.
V Kielu v přístavu očím nechtěl uvěřit,
byl větší, než si dokázal představit.
Loď neporazitelná s osmdesáti děly.
Pancéřové pláty – třicet dva centimetrů
– myslel, že neprorazí torpéda ani střely,
pak ale přišla zpráva o zkáze Bismarcku.
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
Torsten a jeho kamarádi,
ukryti v norském přístavu,
při čekání na akci se nudí,
vymýšlí různou zábavu.
Ta loď byla noční můra!
Půl britské flotily na sebe vázala.
Osmnáctkrát to zkoušeli s letadly,
na pancíř bomby nestačily.
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
Chtějí ji zničit nebo aspoň poškodit,
je pro spojence trnem v oku.
Její opravu je třeba znemožnit,
provedli sabotáž v suchém doku.
Když to nejde brutální silou,
jít se na to musí hlavou.
Pomoci musí moderní věda.
Žabí muži osedlali řiditelná torpéda.
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
Charioty byly neúspěch,
potápěči měli prostě pech.
Brzy však přišla nová myšlenka,
pod trup propluje miniponorka!
Za rybářskou lodí – nepozorována
– protáhla se ochrannou sítí.
Svou práci vykoná trhavina,
když se pod kýl dobře uchytí.
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
Bestii konečně zranili,
ještě ale neskončil boj.
Dambusters startují Lanacastery,
smrtelnou ránu zasadí Tallboy.
Jedni slaví, druzí smutní.
Torsten na břehu měl štěstí.
Tisícovka námořníků nepřežila,
když exploze loď převrátila.
Tirpitz – Hitlerova bestie.
Churchill se nevyspí – dokud tady je!
Tirpitz – na kořist číhá ve fjordu.
Tirpitz – osamělá královna severu.
10] Ponorková nemoc
Na kovové palandě spím už kolik dní,
každý z nich mohl být můj poslední.
Za pancéřovým pláštěm chlad,
obklopen vodou, mám žízeň a hlad.
Třicet nemytých chlapů
v žárovek mrtvolném svitu
schovává se v hlubinách.
Byly doby, kdy šel z nich strach…
Severní vítr je krutý,
nepočítal jsem s ním.
Celé noci a dny sním i bdím.
Na snídani mám ráno hnus,
na oběd mám… znova hnus.
Na večeři mám… opět hnus,
a do hajzlu padá… hnus.
Severní vítr je krutý,
nepočítal jsem s ním.
Celé noci a dny sním i bdím
Co se kolem děje, těžko chápu,
žiju v rytmu dieselova agregátu.
Viním Hanse pode mnou, že smrdí mu nohy,
a Helmut vedle zas k vtipu nemá vlohy.
Angličani beztrestně brázdí hladinu.
Bojíme se vynořit na hloubku periskopu.
Proč jsem se nenarodil o pár let dřív?
Mohl jsem lodě potápět… jakoby nic!
Severní vítr je krutý,
nepočítal jsem s ním.
Celé noci a dny sním i bdím.
Na snídani mám ráno hnus,
na oběd mám… znova hnus.
Na večeři mám… opět hnus,
a do hajzlu padá… hnus.
Severní vítr je krutý,
nepočítal jsem s ním.
Celé noci a dny sním i bdím.
11] Když velí kaprál
Z ničeho nic se objevil
– nový Napoleon nebo Caesar.
Geniální stratég se zrodil,
Alexander veliký či Hannibal…
Po ramenou ho všichni plácali,
když obešel Maginotovu linii,
když provedl Blitzkrieg,
a za šest týdnů dobil Francii.
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená,
není ji rovno, přesto slabinu má…
Už tehdy udělal první chybu
– spojencům čas dopřál.
U Dunkerku britskou armádu
uprchnout nechal za kanál.
Obráncům docházela letadla
a Anglie byla na kolena sražena,
kvůli bombám, co padly na Berlín,
cíle změnil a zaútočil na Londýn…
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená,
není ji rovno, přesto slabinu má…
Kdyby dával lepší pozor ve škole,
věděl by, jak je Rusko rozlehlé.
Nezdržoval by se válkou na Balkáně,
armáda by neuvízla v ledu a v bahně.
Stalinovi ukrást jeho město
velmi draho vyšlo toto gesto.
Operaci Barbarossa
porazila ruská kosa.
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená,
není ji rovno, přesto slabinu má…
U Kursku se naskytla šance,
Sovětům připravit léčku.
Možnost trvala jen krátce,
nařídil počkat na dodávku tanků.
Na východě v závějích sněhových,
na jihu zas v dunách písečných.
Dřív měl stáhnout Pouštní lišku,
Africa Corps by nepohřbil v Tunisku.
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená,
není ji rovno, přesto slabinu má…
Čekání na zbraně zázračné,
ve štábu si s ním neví rady.
Dobitý prostor se zužuje,
po mapách posunuje armády.
„Spojenci zaútočí u Calais,
tam kde je průliv úzký,
tam si na ně počkáme,
tam srovnáme účty.“
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená,
není ji rovno, přesto slabinu má…
K Doveru míří hlavně zbraní.
Spojenci se vylodili v Normandii.
Je potřeba jednat, armády přemístit,
je tu však problém, musí ho probudit…
Ještě není konec, něco se dá zachránit.
Ještě měli sílu bránit svoji zem.
„Spojence je třeba překvapit,“
řekl a tanky poslal do Arden.
Obrovská armáda,
moderně vyzbrojená
není ji rovno, přesto slabinu má.
Když si položíme dotaz prostý,
zdá se, že jsme měli vlastně štěstí.
Těžko říct, jak by svět vypadal,
kdyby generálům nevelel kaprál….
Když si položíme dotaz prostý,
zdá se, že jsme měli vlastně štěstí.
Těžko říct, jak by svět vypadal,
kdyby generálům nevelel kaprál….
12] Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Německo bylo poraženo,
pak vznesli obvinění.
Reparace platit mělo,
vnímalo to jako ponížení.
Po Velké válce nastala bída,
nezlepšila ji žádná vláda.
Když se začalo zvedat z nouze,
přišel krach na newyorské burze….
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Lidi oslovil křikloun z hospody,
politici ho vážně nebrali,
na nejnižší útočil pudy,
hlásal, co lidi slyšet chtěli…
Lidi jsou všichni
a zároveň nikdo.
Chtěli to všichni
a zároveň nikdo.
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Stalo se to proto, že to lidi dovolili.
Stalo se to proto, že to lidi chtěli.
Když zjistili, co se děje,
pohřbena byla naděje.
Celý stát nákaza promořila,
celý národ rakovina prorostla.
Bylo už pozdě na protesty,
krvavě by byly potlačeny.
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Obyčejní mocným sloužili,
mocní se mocnějších báli.
Mocnější neměli jistotu,
klaněli se nejmocnějšímu…
Pro nepohodlné tábory zřídili.
Co to bylo za lidi, kteří jim veleli?
Beztrestně v nich vraždili!
Co to bylo za lidi, kteří v nich sloužili?
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Po válce říkali všichni,
že o tom nevěděli.
Ale věděli,
že lidé mizeli.
Mizeli sousedé, lidi v zaměstnání.
Mizeli známí i příbuzní,
mizeli známí známých,
mizeli známí příbuzných.
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Soud v Norimberku viníky odsoudil.
Udělali tlustou čáru…
Z národa, který toto dovolil,
nesejmuli vinu!
Vinen je ten, kdo tomu pomáhal,
ten, kdo tomu uvěřil,
ten kdo mlčel,
i ten kdo oči zavíral!
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Jak se to mohlo stát?
Stalo se to proto, že to lidi dovolili….
Stalo se to proto, že to lidi dovolili….
Stalo se to proto, že to lidi dovolili….






